Budík mi zvoní v 5:00 a po půlhodině balení vyrážím. Pozdě večer dorazila trojice hikeru, která si ustlala ve stanech s podsadami, ale jak oni, tak i celé osazenstvo chaty ještě spí. Tiše se tedy s tímto krásným místem rozloučím a za již slunečného nebe vyrážím směr Jeseníky. Čeká mě nějakých 21 kilometrů s cílem nahoře Na Šeráku, tedy další...
Dnes jsem se vrátil do Králík, odkud jsem před třemi týdny "utekl" kvůli bleskové povodni a bouřkám v horák. Nyní tedy plánuji dokončit cestu přes Kralický Sněžník do Jeseníků. První den této cesty chci dojít do Kladského sedla, kde jsem v dokumentu ČT o Stezce Českem viděl tamní chatu postavenou z bývalé česko-polské (před válkou německé) celnice....
Noc na Orlické chatě, obklopené divočinou, byla parádní, a navíc podle všeho, mě měl čekat krásný den, okořeněn třemi výstupy. První na sedmistovkové sedlo mezi Bernardem a Předním hraničním vrchem, mimochodem krátce po mém putování byla tato část Stezky Českem přetrasována přímo přes kopec Bernard k pěchotnímu srubu K-S 38 "U Křížku". Další, už...
Po třech týdnech opět na stezce. V plánu bylo za pět dní ujít ze Šerlichu na Šerák nad Ramzovou, tedy dokončit přechod Orlických hor, přejít Kralický Sněžní a čuchnout si k Jeseníkům. Jo, bylo to v plánu...
Dnešní etapa byla pro mě tou, která definitivně spojila mou cestu mezi nejzápadnějším bodem a sedlem Šerlich v Orlických horách. Měřila sice jen 17 kilometrů, ale během nich jsem navštívil jedno úžasné místo.
Další parádní den na Stezce Českem přinesl putování "od auta k autu" z Machovské Lhoty do Machovské Lhoty. Vyšetřil jsem si jeden den volna, a tak jsem hledal možnost, jak to namotat s tím, že moc veřejné dopravy v těchto končinách nejezdí, a nakonec jsem asi našel parádní variantu s cílem udělat si prostor na důležitou následnou část pochodu do...
Velký Pátek na stezce pro mě vloni i letos znamenal najít nějakou trasu, kam můžu dojet v omezeném režimu dopravních společností. Nakonec jsem našel sice krátkou, ale alespoň trochu zábavnou cestu ze sedla Šerlich do Olešnice v Orlických horách, během které jsem se mohl podívat na dvě zajímavé rozhledny.
Logistické důvody mě přinutily poprvé vyrazit obráceným směrem. Žádné autobusy mě v sobotu nedokážou dovézt do Suchého dolu v přijatelný čas, tak jsem vyrazil do Olešnice v Orlických horách, odkud jsem hikoval do Velkého Poříčí.
K dokončení chybějící mezery mezi nejzápadnějším bodem ČR a Broumovskými skálami jsem zvolil volnou, krásnou neděli. Cesta vedla z vlakového nádraží Chřibská do Stožeckého sedla.
Dnešní den na stezce byl pro mě doslova zničující. Ani Krkonoše, ani Jizerky, ani žádné jiné hory mě prozatím na stezce neprověřily, jako první polovina Broumovských stěn. Nenašlapal jsem ani moc výškových metrů, ale neustálá cesta z kopce do kopce byla pro mé tělo velmi, velmi náročná.